Madagaskar

Jeden z nejchudších států Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem světa (587 041 km²) s přibližně 25 milióny obyvatel. Tato bývalá francouzská kolonie získala nezávislost v roce 1960 a následně se orientovala na státy sovětského bloku. V současné době se opět rozšiřují vztahy s dalšími státy.

Rozkládá se v tropickém pásu mezi 12° a 25° jižní šířky a od jihovýchodního pobřeží Afriky jej dělí asi 400 km široký Mosambický průliv. Směrem od východu k západu ubývá množství srážek a zatímco vlhká, tropická, východní část zaznamená 3 500 až 5 000 mm srážek, na suchém jihozápadě (Tulear) spadne jen kolem 340 mm. Centrální část ostrova s mírným klimatem tvoří náhorní plošina. Jednotlivé vrcholy většinou žulových pohoří dosahují 1500–2500 m nad mořem.

Původ domorodého malgašského obyvatelstva je velmi pestrý, uvádí se přibližně 18 různých etnik (Betsileo, Mahafaly, Antandroi aj.), ale jejich prapůvod je nutné hledat v jihovýchodní Asii (Malajsie, Indonésie), odkud po souši přišli první obyvatelé. Z Asie si předkové „přinesli“ zejména pracovitost, zebu a rýži (nejdůležitější součást jídelníčku). Příroda se musí hrozit okamžiku, kdy se na ostrově rozšíří mechanizace. Zatím je hlavním „pomocníkem“ pracovitých Malgašů oheň (vypalování původního lesa na pastviny) a voda (zakládání rýžových polí) a denně na ostrově mizí unikátní přírodní společenstva.

Madagaskar vždy uchvacoval cestovatele svou exotickou přírodou, kdy většina fauny (lemuři, želvy) i flóry je endemická na tuto část světa. Suchomilnou, sukulentní vegetaci je nutné hledat zejména v centrálních, západních a jižních oblastech. Jihozápadní část ostrova původně tvořil xerofytní les složený především ze zástupců Euphorbiaceae-Didieraceae, centrální oblasti pokrýval sklerofylní (s kožovitými listy) les a na severu ostrova s opadavým lesem najdeme sukulenty zejména na sušších pohořích s vápencovými formacemi zvaných tsingy.

Hlavní sukulentní čeledi jsou:
Apocynaceae (Pachypodium),
Asclepiadaceae (Ceropegia, Cynanchum, Stapelianthus),
Asphodelaceae (Aloe),
Asteraceae (Senecio),
Bombacacae (Adansonia),
Burseraceae (Commiphora),
Crassulaceae (Kalanchoe),
Cucurbitaceae (Trochomeriopsis, Xerosicyos),
Didieraceae (Alluaudia, Decarya, Didierea),
Euphorbiaceae,
Passifloraceae (Adenia),
Pedaliaceae (Uncarina),
Vitaceae (Cyphostemma).

Přestože je značná část Madagaskaru již zemědělsky využívána, stále existují nepřístupné oblasti, které nejsou botanicky zmapované. Vzhledem k pestrosti života příští desetiletí určitě přinesou ještě nejedno překvapení.

Když už se rozhodnete jet na Madagaskar, je nutné přijíždět s vědomím, že na místě už nic důležitého nekoupíte a nezařídíte. Snad jen v hlavním městě Antananarivo máte ještě naději na úspěch. A jelikož má Malgaš, narozdíl od vás, na vše dost času a bílý „vaza“, jak domorodci označují bělochy, obrňte se trpělivostí.

Nesmíte zanedbat ani zdravotní stránku. Antimalarika jsou nutností a domácí slivovice nahrazuje zubní pastu. Voda tu pro našince není pitná, ale dá se naštěstí sehnat balená. Proto platí pravidlo, že voda je na pití, a ne na mytí.

Pokud Vás zajímají poznávací cesty do přírody Madagaskaru s místním průvodcem, poznat unikátní flóru a faunu, pak jsme schopni pro Vás připravit individuální cesty. Je možné se držet striktně turistických tras a nevybočit ze stereotypů klasických cestovních kanceláří. S námi však máte možnost poznat Madagaskar skutečně malgašským způsobem.